V první části jsme se pokusili popsat naše celkové dojmy z těchto zemí, i když víme, že většina zážitků je stejně nepřenositelná. Pojďte s námi v druhé části projet vybraná místa z této cesty Marokem a Západní Saharou křížem krážem. A že toho nebylo málo. Za měsíc jsme urazili celkově 13 000 km.
Pokračovat ve čteníRubrika: Cestování a výlety
V první části tohoto vyprávění se vám pokusíme zprostředkovat naše dojmy a poznatky, jak jsme tyto země navnímali, a kam jsme se to vlastně vydali. Za měsíc jsme urazili celkově 13 000km.
V druhé části se pak můžete těšit na vybraná místa, která jsme projeli, viděli a zažili.
Pokračovat ve čtení
Do oblasti Cinque Terre se moc rádi vracíme. Poprvé jsme tam zavítali před pár lety, kdy jsme ale navštívili jen městečko Monterosso al Mare. Mrkněte, jak jsme se tehdy měli a proč nás to tak dostalo. Tentokrát, tedy vlastně už před rokem (ale ostudně se k tomu v příspěvku vracím až dnes), jsme si prošli všechny další vesničky z této překrásné chráněné oblasti. A dostalo nás to znovu. Vy teď můžete mrknout na fotky.
2. díl – Koblenz, Schwarzwald, Hohenzollern, Porsche
Přesto, že se nám v Bacharachu a okolí moc líbilo, chtěli jsme poznat více míst a tak jsme se domluvili, že navštívíme našeho německého kolegu z mountainbikové komunity v Černém lese – Schwarzwaldu.
Předtím jsme ale ještě navštívili město Koblenz. Musím říci, že po rozmlsání v Bacharachu mě tohle město spíše zklamalo. Navštívili jsme pevnost Ehrenbreitstein Fortress na druhém břehu Rýna. Na pevnost se dá nejlépe dostat impozantně lanovkou přes Rýn, odkud máte krásný výhled na soutok Rýna a Mosely, cena je kolem 10 Euro a je v ní zahrnuto i vstupné do pevnosti.
Tím ale bohužel impozantnost vcelku končí. V pevnosti je k vidění pár zajímavých věcí. Třeba civilní poválečné byty. Nicméně celá prohlídka je tak chaotická a prokládaná naprosto nesourodými a nesouvisejícími expozicemi, že jsme nakonec uznali, že to byla ztráta času i peněz.
Jedeme si tedy spravit chuť do kopců. Odpoledne vyrážíme a po 300 km za tmy dorážíme do městečka Oppenau.
1. díl – údolí Rýna
Na začátku května jsme měli naplánovanou návštěvu jednoho veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. A jelikož jsme si zrovna chtěli prodloužit víkend, proč tu cestu nevyužít. V Německu jsem byla už nesčetněkrát, ale v zásadě spíš jen průjezdově (kromě návštěvy Berlína v dětství s rodiči).
Německo nikdy nebylo cílem naší cesty. Musím ale uznat, že turisticky opomíjená je tahle země neprávem. Strávili jsme tam opravdu parádních pár dní a navštívili místa, která ve mě zanechala docela hluboký dojem.
Itinerář cesty jsme neměli dopředu moc naplánovaný, jak to často při cestách obytkou bývá. Nevěděli jsme, jak moc se nám na místech, kam zamíříme, bude líbit a tudíž jak dlouho tam zůstaneme.
Zapomenutá poslední 4. část – přes Bagolino zpátky
Zimní stěhování na druhý kraj republiky a pracovní povinnosti se spikly s mou zimní, pak i jarní a nakonec i letní leností, haha. A já vám tak dočista zapoměla dopovědět, jaká byla cesta domů.
3. část – Ligurská riviéra
Dovolená na pláži není ani pro jednoho z nás to pravé. Letos jsme si ale cestování po horách chtěli mořem zpestřit, především kvůli blahodárným účinkům mořského vzduchu na naše astmatické plíce a dutiny. A nebudu zastírat, že jsme se chtěli chvíli prostě jen flákat a nadýchat se mořského vzduchu :). Aleš našel, alespoň dle všech popisků, ideální místo, kterým byla až skoro civilizací (kromě turistů) zapomenutá vesnička Monterosso al Mare. Pokračovat ve čtení
2. část – Alpy jako na dlani
V předchozím článku jsem popsala náš čtyř denní pobyt ve francouzském středisku Tignes. Dalším cílem naší cesty bylo malebné přímořské městečko na italské ligurské riviéře, Monterosso Al Mare. Chtěli jsme ale cestu tam obohatit o další zážitky, než opustíme francouzské Alpy, a tak jsme si vygooglili pár pěkných míst.
1. část – bikování ve Francii
V průběhu letošního roku jsme toho z mnoha důvodů moc nenajezdili. Pak jsme si to ale během pár dnů trochu vynahradili. A jak jinak, než v novém autě, což byl vývojový model KRS Sport Line. Vyvíjel se prakticky nepřetržitě cca 11 měsíců a na jeho vývoji jsme se také podíleli (teda hlavně Aleš – můj přítel). Na nic jsme nečekali a hned druhý den po tom, co autíčko opustilo výrobní halu, jsme se vydali na testovací jízdu.